Znamená to tedy, že soudní tlumočník pracuje nejen pro státní úřady, jako jsou policie, soudy, státní zastupitelství, ale i pro soukromé osoby. Ověřené překlady dokumentů vyžadují od fyzických osob další úřady například v případě sňatku s cizincem, při podávání žádostí o práci v zahraničí, v případech, kdy zahraniční osoby zakládají společnost v ČR apod.

Paleta překládaných dokumentů zahrnuje rodné listy, výpisy z obchodních a trestních rejstříků, diplomy, vysvědčení či smlouvy, notářské zápisy; při některých úkonech, jakými jsou třeba svatby nebo pořizování notářských zápisů, je výslovně vyžadováno i tlumočení. Pokud má být tlumočník přítomen jakémukoli úkonu, je třeba, aby obdržel předem příslušné dokumenty, které budou předmětem jednání, aby mohl ručit za kvalitu svého výkonu.

Překlad pořizujte s dostatečným předstihem

Při překládání dokumentů je soudní tlumočník v souladu se zákonem povinen překládat z originálu či notářsky ověřené kopie. Častokrát se bohužel stává, že zákazníci přinesou neověřenou kopii (v horším případě dokonce nekompletní) a požadují překlad do druhého dne, kdy již musejí odjet do zahraničí nebo předložit přeložené listiny úřadu. Takový překlad však soudní tlumočník má odmítnout.

Není v pravomoci soudních tlumočníků provádět ověření shody listin; tato kompetence náleží pouze matrikám a notářům. Rovněž se občas přihodí, že soudnímu tlumočníkovi je předložen již pořízený překlad, který má “pouze orazítkovat”. Mnohdy se však stává, že tento překlad nesplňuje formální či obecně kvalitativní požadavky a soudní tlumočník musí listinu přeložit znovu.

Co se kvality překladu a zachování důvěrnosti týče, je v souladu se slibem tlumočníka na něm samém, aby pracoval co nejkvalitněji a aby dodržoval zásady tlumočnické etiky. Případné škody, které by tlumočník způsobil nesprávným postupem v tomto smyslu, lze vymáhat v občanskoprávním řízení, neboť pojištění odpovědnosti za škody je v České republice na rozdíl od Slovenska zatím nepovinné.